|
Já žen si všímám stále méně,
jen na ně juknu po straně,
o holi kráčím unaveně
a klouby hřeju ve vaně.
|
Na pihu hledím s nedůvěrou,
na slunce pozor, je to tak,
mou nízkou penzi neseberou,
to, co mi stoupá, je můj tlak.
|
|
Od zrcadel své zraky stáčím,
z nichž hledí tělo obtloustlé,
marně své vrásky zpátky tlačím,
jsou v tváři navždy zakouslé.
|
Na brýle čekám přes dva roky,
na houby nejdu, snad příště,
vždyť vidím sotva na dva kroky,
nechci dát svou krev pro klíště.
|
|
Do údů bolest ze zad střílí,
artróza křupe v rameni,
narozen v rybách, ztrácím síly,
mozek mi měkne, vážení.
|
Mé tělo žere asanace
jak velká lžíce od bagru,
láska, to byla těžká práce,
je marné shánět viagru.
|
|
Koňskou mast vtírám do kolena
a ibuprofen polykám,
stín, který potkám, je má žena,
proč chodíš tiše, vytýkám.
|
Důchod, ten mizí jako voda,
ibalgin, tramal, prostenal,
do sklenky hnusná jedlá soda,
ze žáhy abych nestonal.
|
|
Bylinné vařím hrozné čaje
a žvýkám mátu peprnou,
orchestr bronchů v prsou hraje,
když zuby nejsou, netrnou.
|
Gingko mi dává žena k jídlu,
abych prý paměť lepší měl,
kočárek s vnukem zůstal v Lídlu,
kde jsem ho včera zapomněl.
|
|
Gastrogel chodí se mnou v lože,
říhám a šeptám: Kéž bych spal!
Zápěstí bolí, ach můj bože,
v zahradě kopu kostival.
|
Až děti řeknou: Čas už není,
v domově starých budu snít,
jak byly ženský všechny hezký
a já jsem bez nich nemoh žít.
|
|
Dietu nečtu, v apatyce
v letáku slova varovná,
kupuju zábal na priesnitze,
snad karpály mi narovná.
|
Život je krásnej, ač ho haněj,
je krátkej jak knot od svíčky,
byl občas zlej, však díky za něj,
tak nashledanou, lidičky.
|
